Vyškov (deutsch Wischau) ist eine tschechische Stadt im Jihomoravský kraj. Sie liegt am Fuße des Drahaner Berglandes am Fluss Haná.
Vyškov | ||||
---|---|---|---|---|
| ||||
Basisdaten | ||||
Staat: | Tschechien![]() | |||
Region: | Jihomoravský kraj | |||
Bezirk: | Vyškov | |||
Fläche: | 5047[1] ha | |||
Geographische Lage: | 49° 17′ N, 17° 0′ O49.277469416.9989744245 | |||
Höhe: | 245 m n.m. | |||
Einwohner: | 20.676 (1. Jan. 2021)[2] | |||
Postleitzahl: | 682 01 | |||
Kfz-Kennzeichen: | B | |||
Verkehr | ||||
Straße: | D 1 Brno – Kroměříž D 46: Vyškov – Olomouc | |||
Bahnanschluss: | Brno–Přerov | |||
Struktur | ||||
Status: | Stadt | |||
Ortsteile: | 13 | |||
Verwaltung | ||||
Bürgermeister: | Karel Jurka (Stand: 2020) | |||
Adresse: | Masarykovo náměstí 108/1 682 01 Vyškov 1 | |||
Gemeindenummer: | 592889 | |||
Website: | www.vyskov-mesto.cz | |||
Lage von Vyškov im Bezirk Vyškov | ||||
![]() |
Vyškov wurde 1141 zum ersten Mal erwähnt, ab dieser Zeit war es bis ins 18. Jahrhundert Besitz des Bistums Olmütz. Ab dem 13. Jahrhundert war es Zentrum einer deutschen Sprachinsel, deren Bewohner ab dem Ende des 19. Jahrhunderts allmählich assimiliert und ab 1945 nahezu vollständig vertrieben wurden.
Nach der Besetzung durch französische Truppen im Dritten Koalitionskrieg kam es am 25. November 1805 zur Schlacht bei Wischau.
Im Protektorat Böhmen und Mähren sollte die Stadt nach nationalsozialistischen Plänen das Zentrum einer deutschsprachigen Insel um den Truppenübungsplatz Wischau bilden, und so wurden zwischen 1941 und 1945 in fünf Etappen insgesamt 33 Dörfer geräumt.[3]
Die Stadt war bis 2004 Sitz der Hochschule des Heeres in Vyškov (Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově). Heute befindet sich hier das Institut für Schutz vor Massenvernichtungswaffen (Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení) der Nachfolger-Hochschule – der Universität für Verteidigung. Der Ortsteil Zouvalka wurde 2017 nach Prusy-Boškůvky ausgemeindet.
Die Stadt Vyškov besteht aus den Ortsteilen Brňany (Bründlitz), Dědice (Dieditz), Hamiltony (Hamilton), Křečkovice (Kretschkowitz), Lhota, Nosálovice (Nosalowitz), Nouzka (Mels), Opatovice (Opatowitz), Pařezovice (Parschesowitz), Pazderna (Pazdierna), Rychtářov (Richtersdorf), Vyškov-Město und Vyškov-Předměstí.[4]
Grundsiedlungseinheiten sind Brňany, Dědice, Dukelská, Hamiltony, Havlíčkova, Kačenec, Kozí Horka, Křečkovice, Legerní pole, Letní pole, Lhota, Marchanice, Marchanické pole před vodou, Marchanické pole za vodou, Marchanické Předměstí, Na Hraničkách, Nemocnice, Nosálovice, Nouzka, Nouzka-průmyslový obvod, Opatovice, Palánek, Pařezovice, Pololány, Rychtářov, Sídliště Hraničky, Sídliště Osvobození, Sídliště Víta Nejedlého, Sochorova, U nádraží, Vyškov-střed und Za nádražím.[5]
Das Gemeindegebiet gliedert sich in die Katastralbezirke Dědice u Vyškova, Lhota, Opatovice u Vyškova, Rychtářov und Vyškov.[6]
Bohaté Málkovice | Bohdalice-Pavlovice | Bošovice | Brankovice | Březina (TrÜbPl) | Bučovice | Dětkovice | Dobročkovice | Dražovice | Drnovice | Drysice | Habrovany | Heršpice | Hlubočany | Hodějice | Holubice | Hostěrádky-Rešov | Hoštice-Heroltice | Hrušky | Hvězdlice | Chvalkovice | Ivanovice na Hané | Ježkovice | Kobeřice u Brna | Kojátky | Komořany | Kozlany | Kožušice | Krásensko | Křenovice | Křižanovice | Křižanovice u Vyškova | Kučerov | Letonice | Lovčičky | Luleč | Lysovice | Malínky | Medlovice | Milešovice | Milonice | Moravské Málkovice | Mouřínov | Němčany | Nemochovice | Nemojany | Nemotice | Nesovice | Nevojice | Nížkovice | Nové Sady | Olšany | Orlovice | Otnice | Podbřežice | Podivice | Podomí | Prusy-Boškůvky | Pustiměř | Račice-Pístovice | Radslavice | Rašovice | Rostěnice-Zvonovice | Rousínov | Ruprechtov | Rybníček | Slavkov u Brna | Snovídky | Studnice | Šaratice | Švábenice | Topolany | Tučapy | Uhřice | Vážany | Vážany nad Litavou | Velešovice | Vyškov | Zbýšov | Zelená Hora